Kostel Panny Marie ve Křtinách s kostnicí, poutní místo JM

Architektem byl slavný Jan Blažej Santini-Aichel, který chrám projektoval a jeho nezaměnitelný rukopis je na stavbě poznat.Práce započaly v roce 1718 a jako první se začala budovat kaple sv. Anny. Chrám byl dokončen až dlouho po Santiniho smrti a k vysvěcení došlo roku 1771. Chrám, dlouhý 65 metrů, vysoký a široký 35 metrů, má v sobě zabudovanou zvonohru a je postaven ve tvaru rovnoramenného kříže. Základ je proťat kružnicí se čtyřmi podkovovitými ovály, takže připomíná románskou rotundu se čtyřmi apsidami. Kostel se pyšní 73 metrů vysokou věží a jeho interiér osvětluje přes třicet oken.Již na konci 13. století se zde nacházel kostel, jak dokazuje listina biskupa Antonína z roku 1299, v níž udělil odpustky návštěvníkům křtinského a zábrdovického kostela. Dodnes nedořešená je otázka existence dvou středověkých kostelů v obci. Menší kostel tzv. český, ležel přibližně na místě dnešního barokního chrámu. Severně od něj, v místech dnešní kaple sv. Anny, se nacházela větší kostelní stavba, snad patřící ženskému klášteru premonstrátek, které barokní literatura uvádí ve spojitosti se zničením kláštera husity 1423 (popř. 1424). Tento větší kostel nebyl od husitských válek až do 17. století obnovován a socha Panny Marie byla přesunuta do menšího, původně farního, kostela. V prvním desetiletí 18. století došlo k nákladným opravám starých kostelů, což dokazuje, že za opata Hájka (1695 – 1712) se s novou výstavbou v obci nepočítalo. Avšak jeho nástupce, opat Hugo Bartlicius (1712 – 1738), se rozhodl vystavět nové poutní místo a pro tento úkol získal J. B. Santiniho-Aichela. Vzhledem k tomu, že po zrušení zábrdovického kláštera císařem Josefem II. v roce 1784 zanikly zřejmě všechny písemné i plánové dokumenty, týkající se Santiniho účasti na novostavbě ve Křtinách, zůstává základním pramenem stavba sama.Výstavba podle Santiniho projektu začala roku 1718 budováním kaple sv. Anny. Provádějícím architektem byl brněnský František Benedikt Klíčník. Dokončena a vyzdobena byla roku 1733, kdy sem byla přenesena rovněž socha Panny Marie z poutního kostela, který byl v tomto roce zbořen, aby udělal místo barokní novostavbě chrámu. Ta byla započata již roku 1728, tedy pět let po smrti Santiniho, v těsné blízkosti starého kostela, takže jej z počátku částečně obestavěla a teprve po zbořený staré svatyně se mohly práce rozběhnout rychlejším tempem. Stavitelem byl František Antonín Ritz (1697 – 1767). Do roku 1738 byla obvodová zeď kostela dovedena pouze do výše velkých oken, za což může zřejmě technicky velmi náročné provedení základů a terasovité podnože na členitém položí. Stavba byla dokončena roku 1750. Původní projekt byl v průběhu výstavby částečně pozměněn, především byla nově připojena osová věž v průčelí a Santiniho tvarosloví štukové výzdoby bylo obměněno v duchu dekorativního cítění pozdního baroka. Autor těchto změn není znám, uvažuje se o Cristianu A. Oedltovi (1654 – 1731), avšak argumenty nejsou příliš přesvědčivé. V květnu 1750 byla do chrámu přenesena socha Panny Marie a kostel byl požehnán opatem Matuškou. V následujících dvou desetiletích byl kostel nákladně zdoben za účasti předních umělců, například Jana Jiřího Etgense (1697 – 1757), který je autorem freskové výzdoby, mezi sochaři se objevili Antonín a Ondřej Schweigl. Kompletně dokončen a slavnostně vysvěcen byl 21. dubna 1771 prvním brněnským biskupem Matyášem Chorinským z Leds. Roku 1884 při požáru shořely střechy kostela i dalších budov poutního areálu a původní členité vysoké mansardové střechy byly nahrazeny v zjednodušené formě.V letech 1864 – 1865 byla část prelatury přestavěna na novorenesanční zámek. Menší část, dochovaná dodnes v barokní podobě, slouží jako fara. Na konci II. světové války byl ambit poškozen leteckou pumou a kostel střelbou, tyto škody byly brzy opraveny. Mezi lety 1975 až 2009 probíhala rekonstrukce.

V podzemí kostela byla na počátku devadesátých let objevena a zpřístupněna rozsáhlá kostnice, obsahující kromě pozůstatků stovek středověkých křtinských obyvatel i několik lebek vyzdobených záhadnými ornamenty, jejichž význam se dodnes nepodařilo objasnit.